Úrok
Úrok je odměna za půjčení peněz. Věřitel, který může dočasně postrádat finanční částku, ji půjčí dlužníkovi, jenž s ní může disponovat; jinými slovy věřitel poskytne dlužníkovi úvěr (půjčku). Do určité sjednané lhůty musí být zapůjčená částka – nazývaná jistina – navrácena spolu s navýšením – úrokem.
Fakticky je úrok projevem časové preference. Lidé obvykle preferují spotřebu dříve před později. Proto pokud mají se spotřebou počkat, musí být motivováni k odkladu. Jednou z možných motivací je právě úrok, cena, kterou dlužník nabízí věřiteli za zapůjčení peněz na dohodnuté časové období.
Úroková míra
Velikost úroku se vyjadřuje pomocí úrokové míry (sazby), která je procentním vyjádřením zvýšení půjčené částky za časové období.
Úroková míra se odvíjí od několika faktorů. Prvním je čistá úroková míra plynoucí z lidské preference nynější spotřeby před pozdější. Druhou složkou je riziková prémie. Čím vyšší je riziko nesplacení úvěru, tím více bude věřitel od dlužníka vyžadovat jako kompenzaci. Dále úroková míra roste vlivem inflace, přesněji očekávané inflace. Kdykoliv věřitel předpokládá, že kupní síla peněz klesne nějakou měrou v uvažovaném období, bude žádat od věřitele vyšší sumu, aby tuto ztrátu nahradil (nominálně více je reálně stejně). Jestliže je půjčka poskytována zahraničnímu subjektu, je třeba zvážit také kurzové riziko.
Posledním (nikoliv však svým významem) vlivem, který na velikost úrokových měr působí, je centrální banka a úroková míra, za kterou půjčuje prostředky komerčním bankovním domům nebo od nich přijímá volné peníze.