Nebankovní půjčky

Nebankovní půjčky, jak z názvu plyne, jsou půjčky, které neposkytují banky. Nebankovní půjčky poskytují soukromé firmy bez bankovní llicence. Pro poskytování úvěru není třeba povolení České národní banky. Rozdíl mezi bankovní a nebankovní půjčkou teoreticky neexistuje. Žadatel požádá o půjčku (úvěr) banku či nebankovní subjekt a buď půjčku dostane nebo nedostane. Poskytnutí půjčky se většinou váže na kontrolu registru dlužníků a neplatičů – pokud jste v registru veden jako neplatič, šance na kladné vyřízení se rapidně snižuje. Existují ale i firmy, které registr dlužníků nezajímá – jedná se o nebankovní půjčky bez registru.

Výhody a nevýhody nebankovních půjček

Nebankovní půjčky je většinou možné využít na cokoliv bez nutnosti dokládat na co peníze použijete. Hlavní výhodou těchto půjček je rychlost vyřízení a získání finančních prostředků a také nepříliš důkladné prověřování schopnosti úvěr splácet. Tím je dané to, že většina klientů firem poskytujících nebankovní půjčky se rekrutuje z řad těch, kterým by banka nepůjčila. Nevýhodou jsou vysoké úrokové sazby. Výjimkou nejsou ani úroky v řádu stovek procent, proto si dobře prostudujte smlouvu a hlavně zjistěte RPSN.

Úrok

Úrok je odměna za půjčení peněz. Věřitel, který může dočasně postrádat finanční částku, ji půjčí dlužníkovi, jenž s ní může disponovat; jinými slovy věřitel poskytne dlužníkovi úvěr (půjčku). Do určité sjednané lhůty musí být zapůjčená částka – nazývaná jistina – navrácena spolu s navýšením – úrokem.

Fakticky je úrok projevem časové preference. Lidé obvykle preferují spotřebu dříve před později. Proto pokud mají se spotřebou počkat, musí být motivováni k odkladu. Jednou z možných motivací je právě úrok, cena, kterou dlužník nabízí věřiteli za zapůjčení peněz na dohodnuté časové období.

Úroková míra

Velikost úroku se vyjadřuje pomocí úrokové míry (sazby), která je procentním vyjádřením zvýšení půjčené částky za časové období.

Úroková míra se odvíjí od několika faktorů. Prvním je čistá úroková míra plynoucí z lidské preference nynější spotřeby před pozdější. Druhou složkou je riziková prémie. Čím vyšší je riziko nesplacení úvěru, tím více bude věřitel od dlužníka vyžadovat jako kompenzaci. Dále úroková míra roste vlivem inflace, přesněji očekávané inflace. Kdykoliv věřitel předpokládá, že kupní síla peněz klesne nějakou měrou v uvažovaném období, bude žádat od věřitele vyšší sumu, aby tuto ztrátu nahradil (nominálně více je reálně stejně). Jestliže je půjčka poskytována zahraničnímu subjektu, je třeba zvážit také kurzové riziko.

Posledním (nikoliv však svým významem) vlivem, který na velikost úrokových měr působí, je centrální banka a úroková míra, za kterou půjčuje prostředky komerčním bankovním domům nebo od nich přijímá volné peníze.

RPSN

Co je to RPSN?

RPSN (roční procentní sazba nákladů) je číslo, které udává celkové náklady na splácení půjčky a má umožnit spotřebiteli lépe vyhodnotit výhodnost či nevýhodnost úvěru nebo půjčky. RPSN udává procentní podíl z dlužné částky, který musí člověk zaplatit za roku v souvislosti se splátkami, správou a dalšími výdaji spojenými s čerpáním úvěru (půjčky).

Poskytovatel půjčky či úvěru je v Česku povinen od 1. ledna 2002 uvádět u nabídky i RPSN. Pokud poskytovatel tuto povinnost nesplní, je jím poskytnutý úvěr automaticky úročen diskontní sazbou ČNB.

Při uzavírání půjčky je velmi obtížné porovnat nabídky jednotlivých firem podle roční úrokové míry úvěru, protože tyto nabídky často obsahují další skryté poplatky:

  • poplatky za uzavření smlouvy (administrativní poplatky),
  • poplatky za vedení účtu,
  • poplatky za správu úvěru,
  • poplatky za převody peněžních prostředků,
  • první navýšená splátka (akontace),
  • u leasingu odkupní cena předmětu,
  • pojištění schopnosti splácet

Úrokové míry bývají uváděny s různým základem (roční, měsíční, týdenní). RPSN zahrnuje všechny platby a je zásadně na roční bázi, takže usnadňuje orientaci při porovnání různých nabídek.

AZ Půjčka

Půjčka je svou povahou podobnou transakcí jako kterákoliv jiná na trhu. Věřitel má k dispozici přebytek zapůjčitelných fondů, zatímco dlužníkovi se jich naopak nedostává. Dojde proto ke směně. Ta zpravidla zvyšuje celkovou ekonomickou efektivitu: V tomto případě proto, že peníze jsou přesouvány z kapes, ve kterých by neproduktivně ležely, do rukou věřitelů, kteří dokáží nabídnout jejich nejlepší zhodnocení, zaplatit nejvyšší úrok.

V moderní ekonomice často mezi věřitelem a dlužníkem bývá jen nepřímá vazba. Specializovaná firma (obvykle banka) nejprve nabízí držitelům hotovosti úrok, aby získala jejich prostředky. Poté sama těmto penězům hledá nejlepší investiční projekty, tedy ty podnikatele, kteří slibují nejvyšší úroky. Úrok všem zúčastněným slouží jako vodítko. Původní držitel hotovosti nejprve porovná nabízený úrok s užitkem okamžité spotřeby (tedy uváží svou časovou preferenci), poté banka rozhodne podle úroků nabízených podnikateli a odhadované rizikovosti, které projekty bude financovat. A zároveň podnikatel sám uváží, zda při dané ceně peněz, tedy při daných úrocích, které musí za půjčené peníze zaplatit, vůbec má zamýšlenou činnost začínat.